Reformace (lat. obnovení či oprava) byl rozkol v katolické církvi, který natrvalo změnil Evropu. Těžiště procesu bylo v 16. století. Cílem reformačních aktivistů byla náprava poměrů a návrat ke křesťanství nezatíženému tradicí. V průběhu reformace se vytvořily protestantské církve.

Proti poměrům v církvi veřejně vystoupili již předchůdci reformace, jejich kritika však byla prohlášena za kacířství (Ockham, Viklef, Hus). S výjimkou husitských Čech neměla také důsledky politické a institucionální. Klíčovým pro spuštění reformačního procesu a hnutí se tak stalo až vystoupení Martina Luthera, zejména jeho známé přibití 95 tezí na dveře kostela Všech svatých ve Wittenbergu, což je akt, jehož historičnost je někdy zp

Uncategorized